Přírodou Karlovarského kraje - Doupovské hory

Doupovské hory jsou jedinečným místem, kde můžeme vidět, co se stane se zemědělskou krajinou, kterou člověk opustil. Velká část tohoto pohoří se totiž v roce 1953 stala vojenským újezdem. Vojenský újezd Hradiště, který svůj název dostal podle nejvyššího vrcholu Doupovských hor (934 m n. m.), je největším výcvikovým prostorem v České republice. Všichni obyvatelé odtud odešli, vesnice byly pobořeny a pole se přestala obdělávat. Opuštěné louky a pole postupně zarostly křovinami, bývalé vesnice jsou zarostlé jasanovými a javorovými lesy a jen na jaře podle kvetoucích ovocných stromů poznáme, kde bývaly sady a zahrady. Původní lesy Doupovských hor byly především tzv. květnaté bučiny a v teplejších částech dubohabřiny a doubravy. Tyto porosty zůstaly dodnes na některých místech zachovány (např. na prudkých svazích směrem do údolí Ohře, v masivu Nedílu či Pustého zámku), část lesů však byla přeměněna ve smrkové monokultury.

Dnešní krajina Doupovských hor vypadá jako mozaika lesů, křovin a louček, na kterých můžeme najít mnoho vzácných a chráněných druhů rostlin. Na teplých a suchých místech jde například o koniklece, na mokřadních loukách se vyskytují různé druhy ostřic a kosatec sibiřský. Roste zde také několik druhů orchidejí.

Řada druhů ptáků zde má dobré podmínky pro hnízdění, např. čáp černý, pěnice vlašská, chřástal polní, lelek lesní nebo moták pochop. Doupovské hory byly proto vyhlášeny Ptačí oblastí soustavy NATURA 2000, což je systém chránící významná přírodní území po celé Evropě. Mozaika lesů, křovin a luk vyhovuje také velkému množství zvěře, jejíž populace jsou zde velmi početné. Z domácích druhů se zde běžně setkáme s prasetem divokým, jelenem lesním či srncem obecným, z nepůvodních je nejpočetnější jelen sika, méně častý je muflon a daněk skvrnitý.