Kolonizace a zakládání měst

Správním centrem Karlovarska byl původně slovanský Sedlec. Ve 13. století převzalo jeho úlohu královské město Loket, kde královu moc v kraji zastupoval loketský purkrabí. Nejstarší města v kraji zakládali panovníci, šlechta a církev, většinou v nížinách u řek (Cheb, Loket, Chodov, Bečov nad Teplou, Karlovy Vary). Krušnohoří zůstávalo osídleno vzhledem k nepříznivým klimatickým podmínkám velmi řídce až do konce 13. století, kdy začala kolonizace vyšších poloh Karlovarska a Krušnohoří. Protože domácího obyvatelstva nebylo tolik, aby mohlo osídlit i odlehlá území (kolonizace vnitřní) , začali zvát čeští králové kolonizátory i z ciziny, především z nejbližšího Německa (přesněji ze Saska a Bavorska). V tomto případě mluvíme o tzv. kolonizaci vnější. Příčinou kolonizace vyšších poloh Krušnohoří a Slavkovského lesa byl výskyt cínových a stříbrných ložisek a jejich těžba na dosud neosídlených územích. Kolonizaci podporovali panovníci, zásadní úlohu sehrály i klášterní řády (cisterciáci, benediktýni, premonstráti). Jejich příchod byl králi vítán vzhledem k technologickým znalostem a hornickým zkušenostem a také z důvodu, že těžba byla vydatným zdrojem příjmů. Nálezy cínu a stříbra můžeme považovat za hlavní příčinu založení mnoha místních měst (Nejdek, Kraslice). Kolonizace Slavkovského lesa je také úzce spojena s těžbou cínu, se kterou systematicky začali saští horníci, kteří založili slávu horních měst Horního Slavkova (1332), Krásna (1330), Čisté a jiných. Dříve neosídlená půda se stala zdrojem značných příjmů z pronájmů pro panovníky a šlechtu, nebo pro církev (kláštery). Ve 14. století byla dotvořena sídelní síť většiny vesnic a měst (Žlutice, Bochov, Doupov, Ostrov, Hroznětín aj.). Dále se v osídlené krajině tyčila řada panských sídel, hradů a tvrzí. Druhá kolonizační vlna souvisela s vrcholící těžbou kovů a rud v 16. století. Od začátku 16. století vznikla v českém Krušnohoří řada měst a městeček spjatých s těžbou stříbra a cínu. V letech 1515 – 1550 vzniklo několik měst: Jáchymov, Abertamy, Pernink, Vejprty a další. Roku 1547 Ferdinand I. v průběhu šmalkaldské války obsadil Horní Blatnou a Boží Dar, kde se rozvinula těžba cínu, stříbra a železa.